Říjen 2016

Slova jako voda

17. října 2016 v 2:03 Nálady
Slova, jako voda,
protékají mezi prsty,
mezi tvými,
mezi mými,
spěchají do moře.
Do dalekého moře
mimo naše obzory,
mimo můj,
mimo tvůj.
Až všechny potůčky
utečou do moře,
zbyde mi šumění větru
a tvoje stopy
na cestě k obzoru.
Tvému.

Lidé

12. října 2016 v 0:01 Nálady
Když je nevezmeš do dlaní, zemřou.
Když je vezmeš do dlaní,
chvějou se,
a časem
zemřou.
Když nenajdou tvé dlaně,
zkřehnou, pláčou, odcházejí.
A přece, ani dotek
neodnese slzy.
Jen probudí mráz na zádech,
husí kůži
a tetelení
na zbytek té krátké věčnosti.

Záznam jednoho jiného večera

9. října 2016 v 15:16 Kapky
Šípky, hloh a borovice
ke které chodí člověk snídat
a k tomu dobrodružná výprava na seník.
Sny jsou plné sršňů,
ale E. je naštěstí velká sršňobijka.
A nad hlavou cihly, ohýnek schovaný ve sklenici,
a úsměvy tančí.

No, to já jsem z města.
Ale vždyť to já taky!
Tak co nejlepší úrazy?
Velká slavnost bizarnosti.
Dáme zápis ze schůzky:
Vykloubené zuby,
zadek chycený mezi řetěz a ozubené kolečko,
polámané bránice
a ať žijí kopřivy.
K. z nás bude mít určitě radost.

Zaútočil na mě holub!
(Pozor, velmi hysterická).
Ploty jsou zákeřné,
Ale to pochopíte, až vám to řeknu.
Sedřená záda,
protože kdo potřebuje písek, když máme plast.


Došlo i na Pišišvorka
aneb máme tě rádi, M.
M. je velký stalker a všichni se ho bojí
- Čau koťátko, jak se máš? -
ale je to inteligentní a smutný člověk.
A., už zase? Zapalovač, prosím.

Poslouchání lesa v předškolním věku
a tajemný Minotaurus.
Všechno dobře dopadlo, Minotaurus byl zlechtán.
Nárůsty energie
a (skoro) dokumentární divadlo,
ale ne úplně.
A já prostě vyskočím a tančíme dál, jakoby nic a tak.

Dvakrát odřené čelo,
počůrání nejen kvůli smíchu
a atmosféra, která vyprchala.
S. usíná na zábavách v šest
a J. přes ni přehazuje ubrus,
aby ji světlo nebudilo.

Našedle vodové víno,
Ale já nechci odevzdat Chlupáčka!
A kdo je tvůj idol?
A pak najednou jsme věděli, že víme…

Jak že vstáváš na půl dvanáctou? Jdi do háje!