Duben 2016

Egoistická filozofie

21. dubna 2016 v 1:02 Nálady
Každou vteřinu jsem já znovu já.
Po každé vteřině se poznám.
Po každé vteřině mě svět pozná.

A přece, někdy, někde, něco se musí pokazit.
Docela lehounce.
Někdy, někde je něco o trochu jinak.
A potom nejsem já.
Možná.

Teda jsem, ale nejsem to já já.
Po té jedné jiné vteřině nikdy nejsem já úplně já.

A když se to stane v několika vteřinách za sebou…

Když se jednou probudím,
po spoustě vteřinách spánku,
které nebyly tak úplně správné,
budu ráda,
když v té jedné neměnné slabice
zase poznám sebe.
A třeba se to světu nepodaří.


Každou vteřinu jsem já znovu já
a svět mě pozná.
Ale pouhým zázrakem.

Les

4. dubna 2016 v 23:24 Zkraty
Les.
Cesta,
po které
nikdy nikdo,
po které jen hmyz,
po které nic než stín.
A na ní domy:
domy smutku.
A v nich jen
jeho
tma.