Prosinec 2015

Jenom tvůj

17. prosince 2015 v 21:22
Jednou se zastavíme na prahu světa.
Možná osmdesátého, možná stopadesátého.
Jednou ten svět přijde.
Jednou se zastavíme na prahu světa
a já si sednu.
A ty půjdeš,
Protože tak to je správně.
A já budu hloupě plakat,
protože to jinak neumím.
A budu sázet knoflíky ze svých kapes
a tancovat a čekat.
Přes všechny ty krasohloupé slzy,
nepřestanu tancovat a čekat.
Protože ty se vrátíš z toho světa,
co je jenom tvůj.
A budeš ty, víc než předtím.
A budeme zpívat a zářit.
A moje oči budou smát
a pusa vyprávět.
A tvoje pusa bude smát
a oči vyprávět.
Protože v tvém světě je to naopak,
protože je tichý
a tvůj.
Protože tak to je správně.

Protože dnešek je dobrej den

8. prosince 2015 v 19:20 Nálady
Kvůli těm vtipnej čepicím,
kvůli tomu jak se ten kluk kření,
kvůli té zvláštní brance,
co jsem ještě pořád nevyfoila,
kvůli těm úsměvům a lehký písemce,
kvůli tomu všemu
si pro jednou nebudu stěžovat,
že ti to nemůžu ukázat,
jak je mým dobrým zvykem.
Asi aspoň na chvíli přestanu odolávat tomu nátlaku,
protože svět prostě chce, abych měla dobrej den.
A tak se učím být vděčná.
i když jsem zatraceně pomalý samouk.
Ale dneska děkuju za dobrej den.
A třeba mi to vydrží.
Já vím, že tomu moc nevěříte,
ale já jo.
Po dlouhý době, dneska jo,
tak mi to neberte!

Omlouvám se

5. prosince 2015 v 23:24 Zkraty
...nebylo.

Ekologie

2. prosince 2015 v 11:12 Kapky
Zelené myšlenky
se mi uhnízdily v hlavě.
jako bioindikátory.
Zbavila jsem lesy
všech vajglů zbytečných strachů,
vyčistila vody
zamořené zbytečnými slzami
a zelené myšlenky
se tu uhnízdily,
jako by mi věřily,
že to bude navždy...